S dluhama a v prdeli. Tak bych zhodnotila většinu svého "dospělého života".

Neměla jsem nic. Způsob lásky mých rodičů bolel. Fyzicky. Odnesla jsem si z dětství hodně modřin. Psychicky. Odnesla jsem si pocit, že si nic nezasloužím.

Zvrácené vzorce chování. Alkohol. Dluhy. Násilí. Dětský domov. Pěstounská péče. To byl svět, co jsem znala.

Měla jsem ale štěstí. Pán Bůh mi nadělil pud sebezáchovy a ambice. A nadělil mi lidi. Ty, které jsem v životě potkávala. Ty, kteří mi ukázali, že život může být vlastně docela fajn.

O některých mluvím v podcastu. Doslova jsem se v něm svlíkla. Málo tam mluvím o jednom důelžitém člověku. Povídání o něm by vyšlo na celý podcast.

Nejvíc nesobecký a obětavý člověk, co znám. Muž s obřím M. Muž, který není žádný posera. Poslední 4 roky mi ukazuje, že i já můžu být princezna. Muž, který na mě ve všech situacích kouká s láskou. Jako na tu nejúžasnější bytost. Muž, který mne kdysi ohromil jedinou větou: "Klidně dobyj její hrad, ale udělej to tak, aby si tě pak zvolila za krále."

Nikdy nenajdu slova, která by vyjádřila, jak moc pro mne Michale znamenáš. 🍌 Ty a Tomík.

YouTube: https://1url.cz/Ozv5q
Apple Podcast: https://1url.cz/tzgQL
Spotify: https://1url.cz/Czgec

#luckycitron