Vím, že neumíte číst
Aktualizováno: 3. 7. 2022
🎤 Čtení nahlas:
Mozek se soustředí na přečtení každého slova. Informace vnímá po částech i jako celek. Informace zpracuje mnohem efektivněji a vyhodnocuje širší množství kritérií.
🤐 Čtení potichu:
Oči čtenáře text přelétnou a zachycují pro čtenáře zajímavé fragmenty informací. Mozek tyto fragmenty zaznamenává a vyhodnocuje. Až teprve tehdy, vyhodnotíme-li fragmenty jako dostatečně zajímavou informaci, pouštíme se do skutečně soustředěného čtení. Do té doby jsme text pouze "skenovali očima".
Ale i zde platí, že při tichém soustředěném čtení mozek zpracovává informace jako zpracované útržky textů. Mozek prostě nevezme každé slovo ve větě, i když vědomě máte pocit, že jste každé slovo přečetli.
Proto je důležité mozku vašich čtenářů pomoci a text příspěvků:
rozdělujte do kratších odstavců
důležitým větám či informacím dopřejte samostatný řádek
používejte odrážkové seznamy na souhrn vícero důležitých informací
text ale zbytečně uměle neprodlužujte - čtenáře může přílišná délka naopak odradit i od počátečního skenování textu

Doufám, že se na mě pan profesor nebude zlobit, že jsem jej využila jako jeden z příkladů, jak NE.
Pan profesor Stuchlík píše nesmírně zajímavý obsah ze svého oboru a praxe. Dokonce píše čtivě o velmi odborném tématu.
Rozsekání textu do dalších dvou až tří odstavců by čtenáři rozhodně pomohlo vstřebat informace a dát mozku čas informace efektivně vyhodnotit.

Proti tomu všechny příspěvky pana Navrátila jsou pro změnu ve stylu "všeho příliš škodí".
Pan Navrátil rozsekává texty po kratších slovních spojeních. Tuším, že cílem je zdůraznit dynamiku textu při čtení. Nebo možná snaha o tvorbu volných (nerýmovaných) veršů?
Příspěvek je uměle prodloužený a mnoho čtenářů taková délka může prostě odradit. Lidi neradi čtou. Člověk je z podstaty tvor líný a my mu musíme cestu k informacím usnadnit. Tím spíš, pokud chceme prodat. Sebe, myšlenku, cokoliv.
Psychologicky tady zase mozek zaměstnáváme příliš. Protože nový řádek je něco jako pauza. Takže mozek si myslí, že už dostává novou navazující informaci a zpracování takto rozkouskovaného textu je pro něj energeticky mnohem náročnější.
Kdybych byla obsahovým poradcem pana Navrátila, rozhodně bych mu tento styl rozmluvila.

Ještě jsem si pro vás k rozboru vytáhla jeden příspěvek, jehož autorem je Radim Pařík.
Je krásnou ukázkou toho, kdy je žádoucí rozsekání do řádků použít, i když se jedná pouze o slovní celky a nikoliv celé odstavce.
Všimněte si těch žlutě vyznačených spojení. Jsou to opakující se fráze. Jedná se o literární jev - anaforu, který se využívá zejména v poezii. Radim jako zkušený psycholog, rétor a byznysman zná sílu těchto nástrojů na lidskou psychiku.
Tady by se slušelo říci: "Tohle doma děti bez dozoru nezkoušejte." Tyto nástroje jsou účinné, ale nesprávně použité mohou napáchat hodně škody.
Ale zpátky k věci. Psaný text vnímá mozek jinak než řeč. Proto rozumím tomu, proč je text v místech, kde jsem to vyžlutila, rozsekán. Mozek díky "vizuální členitosti textu" snáze zavnímá tu důležitou informaci.
Podobně to je v případě modře zvýrazněné části, kde mi to dává smysl. Radim v příspěvku zcela účelně správně použil frázi (klišé). A aby mozek, který už proti těmto sdělením může být imunní přesto informaci spotřeboval, rozseknutím na řádky jej prostě zpomalíte a trochu obelstíte. Je to stejné jako když se snažíte psovi do šunky zabalit prášek. :)
Naproti tomu oranžově zvýrazněné části osobně považuji za zbytečně natažené a buď vůbec nedává smysl to takto rozkouskovat nebo bych zvolila jiný způsob, jak informace v textu zdůraznit pomocí hashtagů. Výsledný text by vypadal asi nějak takto:
To samé platí pro tyto disciplíny: #vyjednávání, #rétorika nebo každým omílaný #leadership.
Zároveň se jedná o klíčová slova, která pomocí hashtagů uživatelé sledují, takže bych zabila dvě mouchy jednou ranou. Zvýšila bych pravděpodobnost, že LinkedIn můj příspěvek doručí ještě širšímu počtu uživatelů sítě.
Hashtagy mají totiž jednu kouzelnou moc, která souvisí s vyhledáváním informací přes Google. Ošklivé cizí slovo tomu říká indexace. Jde o to, že slova, která zvýrazníte jako hashtag, se v případě příspěvků dostanou i do URL příspěvku - tedy do té šílené dlouhé změti znaků v jedinečném odkazu na váš příspěvek. A URL adresa je něco, co Google miluje, prochází, a když se Googlu na něco ptáte, je URL adresa prvním místem, kam se kouká, aby vám našel co nejlepší odpověď na váš dotaz. A vy chcete, aby Google lidem říkal, že správnou odpovědí na jejich dotazy jste právě vy. :)
LinkedIn s novým vzhledem nasadil i nový algoritmus, který dosah vašich příspěvků zvyšuje na základě toho, jak dlouho vaše publikum příspěvek čte.
Je to logické. LinkedIn chce, aby tu uživatelé trávili co nejvíce času a k tomu potřebuje relevantní a oblíbený obsah, který tu uživatele prostě udrží. Protože čím déle času zde strávíte, tím více placené reklamy uvidíte a tím více peněz bude LinkedIn vydělávat. Zní to hrozně, ale je to oboustranně výhodný byznys. Vy díky tomu na platformě můžete dělat sebepropagaci právě pomocí organického dosahu vašich příspěvků (a to je zdarma výměnou za to, že vám k tomu LinkedIn naservíruje i tu reklamu).
I o takových věcech se mimo jiné zmiňuju na svých kurzech a učím s tím pracovat své studenty při mentoringu.